Letní tábor v Ostrovci

Proběhl v termínu od soboty 4.7 do pátku 17.7.2009 na motivy celotáborové hry VÝCVIKOVÝ TÁBOR NAVY SEAL. A tak jako každý rok jsme my dospělí najeli o dva dny dříve a začali s budováním tábora. Ve čtvrtek jsme naváželi auty veškerý materiál, vybavení a potraviny. S tímto dovozem nám pomohl p.Eisenhammer čímž mu tímto jménem střediska, VELICE DĚKUJI.

 V pátek brzy ráno, když se nad loukou ještě vznášel mlhový opar, již započala naše práce. Rozmístili jsme vojenské hangáry, v kterých se bude spát po celý tábor, a započali s jejich stavbou. A tak zatímco děvčata uklízeli kuchyň a vařili oběd, my jsme zatloukali kolíky, zvedali opravdu těžké plachty a šponovali provazy. Do toho pražilo sluníčko a my vypotili litry slaného potu. Náš úmor ukončil naštěstí vynikající oběd. Odpoledne jsme začali s výrobou nové jídelny, ale příroda to viděla trochu jinak. Asi v 16 hod. odpoledne se ztrhla velká bouřka a opravdu z nebe padaly vodopády vody. Na tom by nebylo nic zas tak divného, kdyby nebyla naše louka z kopce. Během chvíle se vytvořilo z malého dolíku velké koryto a všechna voda se valila přes celé tábořiště, dále přes nově budovanou jídelnu na chatu. POHROMA!!! Kdepak, jsme skauti a tak jsme se tak i zachovali. Svlékli si, co se dalo a začali v bouřce hloubit koryto podél jídelny a kuchyně. Všude cákalo bahno a do toho nám velké kapky vody bubnovali do rytmu na záda. Naštěstí asi po hodince přestalo pršet a voda začala upadat. Ale aby to nebylo málo, tak zrovna přijeli s tatrou naši kryrští hasiči a dovezli nám pitnou vodu (zrušil se nám totiž nečekaně dovoz pitné vody). Pomalu, spíše klouzavě, dojeli k připraveným cisternám a „načepovali“ nám vodu. V tu chvíli jsme si nikdo z nás neuvědomil, že je louka silně podmáčená a těžká hasičská tatra snadno zapadne. Naštěstí po několika nájezdech a couvání vyjeli a odjeli. Z podmáčené louky nám zůstalo krásné oraniště a velké brázdy. No nic, naběhli jsme s lopatami a krumpáči na ,,oraniště“ a v rámci možností jsme vše uhladili. Ač se to nezdá, zabralo nám to zbytek dne.

Pak dobrá teplá večeře nás po náročném dni lehce nasytila, teplá voda v rybníce osvěžila a spacák na noc zahřál, večerka přišla brzy, až moc brzy.

Budíček byl už v šest hodin, a protože nastala sobota, tak po obědě začnou najíždět děti, a přitom spoustu práce ještě nebylo doděláno. Zkontrolovali jsme hangáry, připravili podlážky a v kvaltu dodělávali jídelnu. Vše by šlo od ruky nebýt opětovného deště a krátké bouřky. Ale jak to tak bývá, po dešti je vždy hezky a v poledne už svítilo sluníčko a louka se začala pomalu vysušovat.

Ve dvě hodiny odpoledne jsme měli vše hotovo, resp. tak aby tábor mohl začít a drobné práce se mohli dodělat během tábora. A tak jsme vyčerpáni lehli na zem a čekali na příjezd dětí. Tábor mohl začít.

Nyní Vám popíši Jednotlivé dny tábora:

1. den – So - Příjezd dětí

Děti jsme očekávali ve skautském kroji, tak jak to má být a na 15 hodinu nám postupně všechny dojely. Ihned byly rozděleny a ubytováni do hangárů. Po rychlém vybalení přišla na řadu příprava večerního ohně a tak to v táboře bylo jako v mraveništi. Z lesa se nosilo spousty dříví a my dospělí jsme začali s budováním slavnostního ohně.

K večeru se zapálil oheň a tábor mohl tímto doopravdy začít. Všem dětem, teď už vojínům, byl oznámen název celotáborové hry. Vysvětlili jsme, co jsou to vlastně jednotky Navy Seal, proč vůbec existují a co je jejich náplní, jak probíhá jejich výcvik a co musejí ovládat.

Asi ve 23 hodin přišla první večerka.

2. den – Ne - Rozdělení do týmů a výcvik

Po ranní rozcvičce a snídani přišla na řadu zdravotní prohlídka a zkouška fyzické zdatnosti v podobě běhu, kliků, sed lehů, atd. Na základě dosažených výsledků byli vojíni rozděleni do týmů Alfa, Bravo a Tango.

Odpoledne přišly na řadu další prověřovací zkoušky, tentokráte na prověření znalostí, jako je paměť, střelba, atd. Toto mělo za následek rozdělení vojínů v rámci týmů do funkcí, a to velitel, medik, průzkumník, odstřelovač a pyrotechnik.

Večerní oheň ukončil tzv.výcvikáč a vojíni dostali vojenské psí známky a vybavení do týmu.

3. den – PO - Učení a střelby

V pondělí ráno už konečně přišla na řadu pravá vojenská rozcvička. Jasně vytyčená dráha s nejrůznějšími podlezy, přeskoky a konečné gumy, dali všem zabrat, a proto není divu, že snídaně ve všech zmizela coby dub. Po snídani byli vojíni opět rozděleni podle funkcí a začal jejich výcvik. A co museli umět a vědět? Toto:

Velitel – má na starosti celý tým. Je to mozek celé operace a všichni od něj přijímají rozkazy. V patrole jde druhý, za průzkumníkem. Plánuje detaily mise od navigace po místo a čas vyzvednutí. Všechny povely jsou vydávány signály nebo šeptem do vysílačky či přímo do ucha. Často konzultuje s průzkumníkem, aby zajistil, že se bude tým pohybovat po správné trase a zkoumá nejlepší cestu.

Průzkumník – funguje jako oči a uši týmu. Obvykle je to muž s nejlepším sluchem a zrakem. Předává své poznatky veliteli, který na jejich základě rozhoduje o postupu. Jde zhruba 20 - 30 m před jednotkou (v husté džungli je to asi 3m) a zkoumá terén. Na horkém území před sebou šmátrá hůlkou, aby našel nástražné dráty. Velmi často zastavuje a prohlíží trasu postupu. Naviguje postup podle kompasu a podle instrukcí Velitele týmu, není ale odpovědný za navigaci. Je to velmi odpovědné místo svěřované jen zkušeným námořníkům, kteří prokázali své schopnosti v tomto oboru.

Medik – je to doktor družstva, ale většinu času působí jak střelec. Má odpovědnost za nemocné a raněné. Před akcí musí zpracovat podrobný plán možných ohrožení zdraví spojených s daným prostředím a evakuační plán, pro případ že by byl někdo z hlídky raněn. Musí ovládat 1. pomoc, šití, polní chirurgii, základy traumatologie, resuscitaci a další užitečné věci. Hlídá muže z týmu, aby dostatečně pili, a v případě potřeby jim dává antibiotika a jinou medicínu. V boji funguje jako střelec dokud není někdo raněn. V tom případě zaměřuje svou pozornost na ošetření a zanechává boje, zatímco velitel týmu manévruje s jednotkou pryč, na místo kde může být raněný evakuován.

Pyrotechnik/radista – funguje v jednotce i jako pyrotechnik. Radistova práce je nosit prostředky pro externí komunikaci a zneškodňování pyrotechniky. Dobrý radista je schopen zajistit spojení za jakýchkoliv podmínek. V případě boje automaticky volá podporu. Jinak dodržuje plán spojení s HQ a hlásí postup a splnění jednotlivých úkolů. Musí mít připraveny primární, sekundární i terciální frekvence, náhradní sluchátko, baterie a občas i náhradní rádio. Radista je v podstatě nepostradatelný protože správně povolanou podporou může několiksetkrát posílit jednotku.

Odstřelovač – jsou vybíráni z nejlepších střelců čety, pro své schopnosti. Odstřelovači se vybavují sami podle povahy mise. V případě akce zaujmou postavení ve vrtulníku poblíž plavidla. Z tohoto postavení čistí cestu pro skupinu a podává veliteli informace o postavení nepřátel. Při pozemní akci mohou být snipeři vysazeni několik dní před vlastní operací a zprostředkovávat průzkum v reálném čase a ze skryté pozice mohou odstřelovat. Na pokyn velitele kryjí postup skupiny. Snipeři jsou na těchto akcích velmi důležití.

Výuka

Velitel – znát základní povely vedení týmu - ruční, pochodové povely, rychlá mysl a paměť

Průzkumník – znát základy maskování a pozorování, orientace v mapě a šifrování

Medik – znát základy první pomoci - umělé dýchání, masáž srdce, zlomenina, krvácení, výroba nosítek

Pyrotechnik/radista – zná základní typy výbušnin – granát, dynamit, C4, mina

Odstřelovač – umí odhad vzdálenosti a výšky, střelba na pohyblivý cíl, malý cíl, vzdálený cíl

Není toho málo viďte, a to je jenom minimum pravého výcviku jednotek Navy Seal, ale přesto to všichni zvládli poměrně hravě. A co by to bylo za učení a výcvik, kdyby se to hned neprověřilo v terénu. Následoval podle slepé mapy zkušební pochod ,,orienťák“, aby se celé dopolední učení ověřilo. Výsledky byly zaznamenány do celkového hodnocení týmů a podvečerní koupání celý den zakončilo.

4. den – Út – Fyzický výcvik a záchrana Rangerů

Dnešní den byl na řadě fyzický výcvik. A tak se znovu běhalo, plazilo, skákalo, šplhalo, tahalo, střílelo a házelo.

Odpoledne přišla z velitelství zpráva, že jednotka Rangerů byla přepadena a potřebuje nutnou záchranu. A tak se týmy rychle zamaskovali, vyzbrojili a hurá do akce. Určeným terénem se museli týmy proplížit, protože byl hlídán povstalci, dostat se k jednotce Rangerů, ošetřit zraněné a přenést je na nosítkách zpět do tábora. Do toho byli prozrazeni a napadeni povstalci. Cesta do tábora byla pro některé cesta peklem a každý metr byl těžce vybojován. A tak poprvé zakusili, co to je Navy Seal. Vyhodnocením bylo přežití zraněných a členů týmů.

Po večeři si každý tým vyrobil vlajku a vymyslel pokřik.

5. den – St – Zmapování okolí

Další den přišlo na řadu zmapování okolí spolu s nákresem co nejpodrobnější mapy. Tato etapa byla téměř n celý den, ale vše zkomplikovalo zabloudění jednoho z týmu a následné ztracení vysílačky. A tak nastala záchranná akce, tentokráte vlastního týmu. Naštěstí vše dobře dopadlo, tým se našel, nikomu se nic nestalo a dokonce i vysílačka byla objevena.

Po takto náročném a vyčerpávajícím dni přišlo vhod osvěžující koupání v nedalekém Štikáči a tečkou byl večerní oheň s opékáním buřtů.

6. den – Čt – Pracovní den

Dnešní den byl věnován výrobě ochranného oplocení, zapletení ostnatého drátu (motouzu) a výrobě vstupní brány. Pak se vyčistil okolní les od napadaných větví a soušek. Samozřejmostí byl samotný úklid celého tábora od nejrůznějších papírků a větviček.

To celé prokládáno nejrůznějšími hrami a protože sluníčko krásně svítilo, šli jsme se koupat. Po večeři bylo osobní volno, a tak někdo hrál fotbal, někdo jen tak ležel a odpočíval, a nikdo psal dopisy domů.

7. den – Pá - Návštěva generála Steela

Dnešní den byl zvláštní, měl přijet na návštěvu generál Steel a to už něco znamená. Takže ihned po snídani nastalo totální vyklizení celého tábora, důkladné vyklizení hangárů, zabalení všeho ošacení do kufrů, srovnání do komínků a usušení mokrého prádla, praní a sušení, a nakonec zpětné nastěhování do hangárů. Po té znovu prohlídka celého tábora od nových papírků, srovnání nanošeného dřeva a dodělání obranného oplocení.

Odpoledne rychlé koupání ve Štikáči a nácvik přivítací ceremonie. K večeru přijel generál Steel, který jako správný generál provedl prohlídku tábora a kontroly vojínů. A protože byl s prohlídkou spokojen, dal vojínům na zbytek celého dne volno a vypukla prává vojenská zábava – diskotéka. A protože na konci louky tábořily plzeňské skautky, tak byly pozvány a pravá diskotéka mohla začít. Byla to nádhera, nikdo by nepoznal, že jsme dva tábory a všude panovalo neskutečné veselí. Byla to krásná odměna za celodenní dřinu.

8. den – So – Přepadení tábora

Po večerním radování se velice těžko vstávalo, ale museli jsme, povinnosti jsou povinnosti. Těsně před odjezdem si generál Steel prověřil vojíny ve střelbách a pak odjel na kontrolu dalšího tábora.

Kolem oběda přišla tajná kódovaná zpráva z velitelství, která oznamovala, že se povstalci chystají napadnout náš tábor a zmocnit se vlajky. Byl vyhlášen POPLACH, všichni se urychleně zamaskovali, vyzbrojili a zaujali určená stanoviště. Průzkumníci byli vysláni na průzkum a odstřelovači monitorovali okolí. Pak přišel první nečekaný útok povstalců, který jsme zdárně odrazili. Než se setmělo, odrazili jsme ještě několik útoků a vlajku jsme ubránili. Povstalci byli zahnáni na útěk nebo „zabiti“. Pro jistotu jsme v noci drželi hlídky, člověk nikdy neví.

9. den – Ne - Volno

A nastala neděle, od slova nedělat. Celý tábor dostal vycházky, a proto jsme vyrazili na celodenní výlet do Jesenic na oběd a na kolotoče. Bylo to krásné zpestření celého týdne, všichni jsme se vyřádili na kolotočích, vystříleli několik růží a za odměnu jsme všichni dostali dudlíka (lízátko). To nám pak cesta zpátky utíkala jako po másle.

K večeru jsme den uzavřeli koupáním a hupky do spacáků.

10. den – Po - Prověrka a přežití

Dopoledne v rámci her byla prověrka jednotlivých funkcí v týmu a vyzkoušení v terénu. Po poledním klidu došlo k prověrce přežití v divočině. A tak jednotlivé týmy měli za úkol zhotovit ohniště a uvařit si polévku. Během toho byli bedlivě sledováni a bodováni. Po uvaření si svůj výtvor samozřejmě snědli a ohniště důkladně zahladili.

11. den – Út – Výroba přístřešku

Dnešní den byl věnován přežití v lese a vybudování přístřešku pro celý tým. Parametrem byla velikost pro celý tým, tak aby se tam mohl vyspat, zamaskování v terénu a případné využití z obranného hlediska. Tato etapa zabrala skoro celý den a tak jsme den ukončili velkým hromadným fotbalem.

12. den – St – Průzkum povstaleckého tábora

Po dlouhé době přišla opět zpráva z velitelství, která oznamovala pumový útok povstalců na náš tábor. Jednotlivé týmy v plné výbavě vyrazili do okolí najít a důkladně zmapovat povstalecký tábor. Po té vymyslet nejlepší vhodnou strategii útoku a následné zneškodnění bomby nebo najít co nejlepší místo na přepad povstalců během cesty.

Opět nám tato etapa zabrala skoro celý den a tak jsme po slunečném dni šli opět do Štikáče se vykoupat.

13. den – ČT – Zneškodnění povstalců

Dopoledne bylo trochu volnější, šli jsme sbírat borůvky na večerní překvapení. Mezitím se celé dopoledne připravoval závěrečný slavnostní oheň, tzv.komíňák. Odpoledne si jednotlivé týmy zkusili zastavení a zneškodnění povstalců při útoku na tábor, a po úspěšném zastavení zneškodnění bomby. Bohužel né všichni byli řádně vycvičeni a úkol splnili. Tato etapa rozhodla o konečném pořádí, a to dost razantně.

A pak přišel večer, poslední večer na letošním táboře. Slavnostně a podle tradice zapalování ohně jsme pochodní zapálili poslední oheň. Než se oheň rozhořel, zazpívali jsme se Červená se line záře. Pak vyšlehly první plameny a oheň se plně rozhořel v nádhernou vatru. Všude byla načervenalá záře a až na občasný výkřik z lesa, všude panovalo ticho. Teď přišel vhodný okamžik na zhodnocení celého tábora a vyjádření se k dění na táboře. Po vyslechnutí všech zúčastněných dětí a shrnutí celého programu, děti velice kladně zhodnotili celý tábor a všem se zde hrozně moc líbilo. Stejné pocity jsme měli i my dospělí. Opravdu se letos na našem táboře sešla skvěla parta a atmosféra byla úžasná, a proto –

 DĚKUJI VŠEM DĚTEM ZA JEJICH CHOVÁNÍ A ÚŽASNÉ ZÁŽITKY.

14. den – Balení a odjezd domů

Nastal poslední den na našem táboře. Vše jsme si sbalili, tábor uklidili a kolem poledne se postupně rozjeli k domovu.

Závěrem bych chtěl jménem celého střediska poděkovat MÚ Kryry a kryrským hasičům za dovoz vody, p.Eisenhammerovi za přívoz a odvoz materiálu, Obchodu s kuřaty v Podbořanech za sponzorování a dovozu kuřat, p. a pí. Štruncovým za poskytování pitné vody, manželům Staňkovým za zapůjčení brutaru, paní Hečkové za zapůjčení kamen a všem rodičům za přivezené buchty, bábovky a všelijaké dobroty a v neposlední řadě i všem činovníkům střediska, DĚKUJI.

Napsal Jan Kadleček – Božka

Vůdce střediska